Jeden chlubivý...

Inu, pro jednou se zase ukázalo, že všechno zlé je k něčemu dobré. Nebýt loňského přípravného kurzu kreslení, o kterém jsem si myslela, že mi nic nepřinesl, pravděpodobně by nevznikla zde přítomná podobizna (při nejmenším ne v téhle formě, jelikož třeba alespoň části obav ze stínování jsem se na kurzu zbavila)...
A právě tenhle můj obrázek byl přes všechny nedostatky vybraný jako jeden z těch, co "ozdobí" (no, to je hodně nadnesený výraz) booklet nového CD Tomáše Kluse. A já jsem pyšná sama na sebe, že se moje dílko stane součástí něčeho podobně skvělého :)

Moje úlovky z hrnčířských trhů

Někdo do Berouna pravidelně dvakrát do roka míří za keramikou, já hlavně za zajímavými náušnicemi ;-)

Ani to mi ale nezabránilo přinést si domů taky tenhle úžasný kočičí "korbelík". Stál 155,-- Kč a navíc kupující a jeho doprovod (1 - ∞) měli možnost ochutnat výbornou, na pícce připravenou topinku - a to se vyplatí! :-)

Prvně mě letos praštily do očí látkovo-korálkové náušnice. Následoval stánek s keramickými šperky (kromě visacích přízdob do uší měli také pecičky, náhrdelníky a brože), kde jsem už na jaře nevěděla, co bych si koupila dřív. I tentokrát to po dlouhém rozhodování však vyhráli psi.

Zbylé dva páry vyrobily šikovné polské ruce a jsou z fima (takže tak trochu nošení dříví do lesa) - ale kdo by je tam za 80 kaček/kus nechal, že?

Závěrečné foto patří kromě všudypřítomné košile hlavně výborným "sušenkovým" placičkám. Skořicová, banánová, limetkovo-konopná, ananasová, brusinkovo-mátová, všechny jsou skvělé, pokud na ně někdy někde narazíte, neváhejte (vyloženě mi nechutnala jen levandulová, které jsem za trest nedala příležitost ukázat se světu...).

Jediné, co mi tak tentokrát chybělo, byl improvizovaný obchůdek s přírodními mýdly. Tuším, že to bylo vanilkové, které jsem v květnu o svaťáku požitkářsky čichala během učení (a celkem mi to pomáhalo) :-) Tak doufám, že naši maďarští přátelé přijedou zase příště...

Tak jako slunečnice každým dnem...

Jeden z fotografických snů se mi splnil překvapivě při cestě z pohádkového Pičína kdesi u Neumětel. Příležitost fotit slunečnice už se mi jednou naskytla, ale tenkrát už byly notně povadlé a ani počasí úplně nepřálo.

Zásluhou chabého léta jsem ani nedoufala v to, že letos se mi poštěstí zkusit jejich krásu zachytit a vida, v rámci možností se povedlo. A dokonce jsem měla chvilku i ochotně pózující beruščí modelku, kterou se mi snad vůbec poprvé podařilo jakž takž zaostřit. Třikrát hurá! :-)