Zářijové radosti

První třetina září u mě proběhla ve znamení (psychických) příprav na poslední zkoušku, ty dvě následující zase ovládlo psí počasí nenakloněné mým ideám o pohodově stráveném babím létu. I tak se ale naštěstí opět našlo rovnou několik věcí, které mi za uplynulý měsíc udělaly radost.

Hned na jeho počátku to byl internetový obchod Zoot, který má přinášení radosti vlastně v popisu práce. Mně ji zajistil stokorunovou poukázkou na první nákup, kterou jsem využila na mátovou pastu na zuby a kozí tričko. Vyzvednutí tohohle 100% přírodního balíčku jsem spojila s výpravou do Café Mozart, kde jsem si díky Slevomatu užila nejen výborných zákusků a snad ještě lepšího čaje, ale vzhledem k správnému načasování taky výhled na orloj v akci (jen i tady lehce rušený nezbytnou přítomností japonských turistů...).

Na podzimních hrnčířských trzích jsem si radostí dopřála hned několik. Po odmlce se jich totiž opět zúčastnili kočičí keramici s dokonalými topinkami, poprvé jsem jinde než on-line narazila na bioládu, Vanda s Valerií přivezly kromě jiného i hrnky s motivy psů a hlavně jsem objevila Katy design! Její stánek mě naprosto okouzlil zbožím (na fotce je ulovený prstýnek a b/r/oží myška Klaudie) i prezentací a nemůžu pochopit, že jsem na něj nenarazila nikdy dřív - jak jsem zjistila tady, do Berouna jezdí už nějaký pátek...

Zapojila jsem se do happeningu u příležitosti nalezení 100 000. fanouška na Facebooku Tomáše Kluse. Pro svého racka jsem měla vymyšlené umístění na starém dubu, po kterém jsem šplhala jako malá holka, ale velké množství diváků mě nakonec zavedlo až k Berounce, kde mu to ve společnosti létajících kamarádů možná slušelo víc... Nedovedu si představit lepší způsob, jak jsem mohla večer před dnem D strávit, jen houšť s takovými akcemi :-)

Volejte sláva a tři dny se radujte!
(Čas a energie vložené do mise Česká literatura II se vyplatily: splněno ;-))

Odměna od spolehlivých zásobitelů nezbytnostmi do domácnosti: Kiku a Lidlu. Kaktus není v mojí péči úplným nováčkem, ale až po jeho pořízení jsem se dočetla o hrůzostrašném scénáři, který může zavinit nadměrná zálivka. Doufám, že nás spolu takové trable nepotkají.

Pátek 13. patřil Mezinárodnímu dni čokolády. V Carinu jsme jej s mamkou oslavily vskutku stylově ochutnáním všech položek ze speciální nabídky; jmenovitě pizzy se smetanou, nugátem a strouhanou čokoládou, brownies, čokoládové rolády a výtečné pralinky coby sladké pozornosti podniku.

Na Točníku, kam jsme se vydali za úplně jinou zvířenou, nás překvapilo z loňska dobře známé stádo koz (tenkrát jsme na něj narazili během venčení u Koněpruských jeskyní). Nyní si holky na pomoc přizvaly ještě dvě krásné kraví společnice a já z nich byla jednoduše u vytržení.

Pleťová kosmetika Bione mě zaujala v Bille už před nějakým časem, ale přiznám se, že obal a paradoxně taky nízká cena mě od koupi odradily. Velká chyba! Napodruhé - a to je paradoxnější - jsem si výrobky pořídila proto, že stály ještě méně než obvykle. Oba přípravky jsem si rychle oblíbila, zapátrala jsem po tom, co dalšího firma vyrábí a voilà: koupelna mohla přivítat další přírůstky. Šampon a kondicionér se mi zatím zdají fajn, ale jestli vážně představují takový zázrak, jak jsem se dověděla z recenzí, teprve uvidím...

Film Nebožtíci přejí lásce však můžu s čistým svědomím doporučit hned teď. Nevím, jestli bych mu dala šanci, kdybych dopředu znala stopáž, ale za celou dobu jsem se opravdu nenudila. Třeskutě vtipnou komedii si navzdory všude rozšířenému popisu neslibujte, ale hledáte-li něco milého a přece neblbého, pak jste na správné adrese.

Nadešlo mé oblíbené období sklizně. Jablka u dědy, hrušky a vlašáky podél cest - kdo nesbírá, jako by nebyl.