Program výletování o první srpnové sobotě jsem vymýšlela hlavně s ohledem na konání Slavností lesních plodů na náměstí Jiřího z Poděbrad. O akci jsem se s týdenním předstihem dočetla v novinách a hned věděla, že tam nemůžu chybět. Proti hovořilo otravné ranní vstávání i pekelné vedro, ale tím jsem se spolu s mamkou, která mi dělala celodenní společnost, nehodlaly nechat odradit.
Na Jiřák jsme dorazily kolem jedenácté, tedy hodinu po začátku farmářských trhů, a hned u prvního stánku jsme se rozhodly osvěžit. K mojí radosti se totiž slavností účastnila i Chuchelská zmrzlina LIZA, kterou jsem shodou okolností objevila o pár dní dřív na vlnách internetu. Bohužel už takhle brzy měli vyprodaný jahodový sorbet, který bych jinak určitě ochutnala, ale i moje citronovo-limetková s mátou byla vynikající! Pomerančová příchuť, již si vybrala máma, mě tolik neoslnila...
No a tímhle celkem skromným nákupem naše utrácení na Jiřáku skončilo. Po slibovaných malinách, domácích marmeládách a koláčích s lesním ovocem totiž jako by se slehla zem. Skutečně nejsem zaujatá proti čerstvým rybám, zelenině, poctivým těstovinám, moštům ani pečivu, ale vzhledem k avizované akci jsem si představovala něco trochu jiného. Mám zkrátka pocit, že kdybych na farmářské trhy zavítala kdykoli jindy, nabídka by se od té "slavnostní" nijak zvlášť nelišila.
No a tímhle celkem skromným nákupem naše utrácení na Jiřáku skončilo. Po slibovaných malinách, domácích marmeládách a koláčích s lesním ovocem totiž jako by se slehla zem. Skutečně nejsem zaujatá proti čerstvým rybám, zelenině, poctivým těstovinám, moštům ani pečivu, ale vzhledem k avizované akci jsem si představovala něco trochu jiného. Mám zkrátka pocit, že kdybych na farmářské trhy zavítala kdykoli jindy, nabídka by se od té "slavnostní" nijak zvlášť nelišila.
Další naší zastávkou bylo Národní divadlo, dějiště prázdninového Dyzajn márketu. Zdejší výběr zboží nám již zcela vyhovoval :-) K vidění (a koupi) byla opravdu spousta krásných věcí, hračkami počínaje a obuví konče. Kromě výrobků známých oblíbenců z Fleru (Jelly-fish, žabička, Ivka-Lehkoživka, Stellion, U Štěstí dam,...) mě hodně zaujaly třeba kabelky vyrobené z bezpečnostních autopásů nebo "sladké šlehačkové" šperky.
U Jane Bond jsem objevila moc hezké šaty s růžemi, které si nakonec domů odvezla mamka, společně jsme si pořídily ještě motýlí náušnice a přívěšek od Elis, a má osobní je taška v hippies stylu s nášivkami pejsků. Kručící břicha jsme na nějaký čas utišily palačinkami od Galetky, které jsme měly možnost poznat už na domácí půdě během hrnčířských trhů. Tentokrát jsme obě vsadily na sladké varianty: jahodovou s crème fraîche a borůvkovou se zakysanou smetanou. Mňam!
U Jane Bond jsem objevila moc hezké šaty s růžemi, které si nakonec domů odvezla mamka, společně jsme si pořídily ještě motýlí náušnice a přívěšek od Elis, a má osobní je taška v hippies stylu s nášivkami pejsků. Kručící břicha jsme na nějaký čas utišily palačinkami od Galetky, které jsme měly možnost poznat už na domácí půdě během hrnčířských trhů. Tentokrát jsme obě vsadily na sladké varianty: jahodovou s crème fraîche a borůvkovou se zakysanou smetanou. Mňam!
Plán třetího cíle cesty vznikl víceméně spontánně, vzhledem k pokročilé hodině padl na nedaleký hrad Červený Újezd. Ačkoli ho od domova máme skoro co by kamenem dohodil, navštívily jsme ho vůbec poprvé (a myslím, že ne naposledy). Budiž nám omluvou, že stavba nevznikla před stovkami let, ale pouhým desetiletím... Protože i historické památky obdivuji většinou raději zvenku, koupily jsme si vstupenky do přilehlého skanzenu a zahrad a příjemně tam strávily zbytek odpoledne. Výlet jsme zakončily v hradní krčmě, kde se máma konečně dočkala houbové smaženice a já si pochutnala na buřtech na pivu.
Fotky v celém článku v tomhle případě poví víc - možná i než byste chtěli... ;-)
Fotky v celém článku v tomhle případě poví víc - možná i než byste chtěli... ;-)
Žádné komentáře:
Okomentovat