Radosti v neradostném srpnu

Mohlo by se zdát, že srpnové události už dávno odnesl čas a informovat o některých z nich teprve teď je z mé strany poněkud netaktické. Jak ale sami víte, ne všechno ve skutečnosti bývá tak, jak se na první pohled jeví. Černý mrak, který nad mé bezprostřední okolí připlul právě v průběhu jindy bezstarostného letního měsíce, se dosud nerozplynul. A snad i proto by bylo fajn zaznamenat si taky chvíle z opačného pólu, kdy mi bylo zkrátka dobře bez ohledu na okolnosti...

1. Už podruhé jsem si díky Slevomatu báječně smlsla v Café Mozart na Staroměstském náměstí.

Na poslední chvíli (jak je mým špatným zvykem) jsem navštívila výstavu Tima Burtona v Domě U Kamenného zvonu. Až na davy podobně založených šílenců, kteří museli expozici zhlédnout zrovna dva dny před jejím ukončením, se mi líbila moc.

8. Kvůli zaspání koupaliště ve Zdicích, které mělo tolik hezkých červnových dnů stále zavřeno, jsem si letos zaplavala pod širákem poprvé. A zásluhou počasí zároveň naposledy, ale to do radostí nepatří.

9. Konečně ke mně doputoval nejlepší narozeninový dárek <3

12. Cestou k babičce jsme ulovili zásobu špendlíků roztodivných barev a chutí.

15. Nakladatelství Mladá fronta mi poslalo knížky dle výběru, za které jsem nemusela platit ani halíř. Věru příjemné kompenzace jsem využila po upozornění na chybu v soutěži, v níž se vylosovaní výherci domnívali, že Vojtěch Dyk má v občance jméno Vojta Pytlík... Náhrada mi připadá snad ještě lepší než původní výhra, takže je vše odpuštěno ;)

16. Oproti původním předpokladům jsem se na Festival Okoř vrátila až po dvouleté pauze. I tentokrát stál za to, přeháňkám i pořádnému slejváku (který přišel v asi nejnevhodnější chvíli, před začátkem vystoupení Tomáše Kluse, mého ten den posledního) navzdory.

17. Podruhé jsem se zúčastnila berounského Restaurant Day - stejně jako v květnu pouze v roli ochutnávače (ani ta však nebyla vůbec marná). Od zařazení se mezi jednodenní restauratéry mi už chyběl opravdu jen krůček, který chci v listopadu překonat...
18. Díky Restaurant Day jsem se začala pídit po sirupech Naše Bio a hle, v Bille je měli zrovna v akci :D Zázvorový jsem neochutnala (a ani to v blízké době nehodlám měnit) ale bezový a brusinkový jsou super!
Po sto letech jsem vyrazila do kina a odcházela z něj velmi spokojená :)

20. Během prázdnin jsem výletila především za kulturou a hlavně v druhé půlce za zvířaty. V srpnu padla volba na premiérovou návštěvu Zooparku Zájezd, kde mě (mimo jiné) okouzlila úžasná rodinka surikat a mary stepní.
Kousek za zoo jsem zase neodolala vytvoření kytice z nesklizených makovic.
Zpátky jsme se vydali menší oklikou přes Tuchlovice, kde jsem kromě osvědčeného tria zmrzlin - broskev, pistácie, jahoda - okusila taky netradiční příchuť tonka fazole (dokonale chutnaly všechny).

21. Mám slabost pro roztomilé ponožky a v F&F to určitě musí vědět (coby podklad takřka povinně pořízené tričko ze stejného zdroje).

23. Další oznámení o výhře volňásků na České hrady mi v mailu nepřistálo v nejideálnější chvíli. Už jsem myslela, že Bezděz oželím, když lístky vyhrála ještě mamka - a to bylo jasné znamení, že máme vyrazit. Skvěle jsme udělaly.

24. Repete v radvánovické Šťastné zemi jsem si představovala trochu jinak (především jsem počítala s alespoň nějakým výhledem na skupinu Kryštof), no ale fajne to nakonec bylo i tak...
25. Radost z první pořádné malinové sklizně mám ještě teď na podzim - nedávno jsem díky nim mohla do nebeských výšin vytáhnout chuť čokoládové pěny, onehdá jsem tak učinila s minicheesecaky.

30. Plzeňský Kryštof Kemp předčil má nesmělá očekávání (týkající se nejen spatření kapely :)). Přes šílené množství lidí jsem ho v pohledu vyslaném do Kuráže bez váhání označila za nejpohodovější festival letošního léta. Kdo nezažil, nepochopí.
zdroj